Neprokrastinujte boj proti prokrastinaci!

Tak zní heslo knižního bestselleru Petra Ludwiga Konec prokrastinace. Co že to vlastně ta prokrastinace je? Často si ji pleteme s prachsprostou leností nebo přece tak potřebným odpočinkem. Omyl, prokrastinace není ani jedno.

 

Latinské pro-crastinus lze přeložit jako patřící zítřku a Petr Ludwig definuje prokrastinaci jako chorobné odkládání úkolů a povinností. Nejde ani tak o to, že bychom nechtěli nic dělat. Prokrastinující člověk na rozdíl od líného by rád plnil své úkoly, jen neví, kde by začal, nebo se nedokáže k vyvinutí činnosti dostatečně přemluvit. A tak se dostává do bludného kruhu nicnedělání, ve kterém ztrácí energii, zatímco úkoly a hořící termíny rostou. Prokrastinaci tedy proto nelze ztotožňovat s odpočinkem, protože odpočíváme přece proto, abychom novou energii načerpali (nikoli vyprokrastinovali). V čem je vlastně problém?

 

Jednou z odpovědí, kterou Petr Ludwig nabízí, je velké množství možností, které způsobují tzv. rozhodovací paralýzu. Nevíme, čemu bychom se věnovali dříve, možností je tolik, až nás úplně zahltí, a my nakonec neděláme vůbec nic a prokrastinujeme. Řešení je nasnadě. Pro něco se rozhodnout musíme, jinak nám život proteče mezi prsty a my zůstaneme přilepeni na blikajících obrazovkách s průměrnými sitkomy. Však to znáte: už už se chcete jít připravovat na zkoušku nebo připravovat prezentaci na pracovní schůzku, když zrovna vyjde nový díl oblíbeného seriálu, nebo zjistíte, že umýt nádobí/uklidit pokoj/utřídit knihovnu/*doplňte libovolnou domácí činnost* je potřeba udělat právě teď. Najednou dvě tři hodiny utečou a vy nemáte ani čárku, ani stránku. Jak z toho ven?

 

Naprosto stěžejní je uvědomění si jedinečnosti života, každé hodiny, sekundy. Nic z toho se nebude opakovat. A tak bychom se měli sami sebe zeptat: jaký je můj životní sen? Co chci dokázat, čeho chci dosáhnout? Mám nějakou osobní vizi, kterou bych rád (nejen pro sebe) naplnil? Pak už následuje otázka: a začal jsem něco pro naplnění své životní osobní vize dělat? Má to ale drobný háček: trvalou vizí nemůže být nic materiálního, protože jakmile toho dosáhneme, přestane nás daná věc po chvíli „bavit“ a už hledáme jinou. Jde tedy spíše o hodnoty, které nás motivují v našem každodenním konání. Pak jsme schopni rozlišit, co je pro nás důležité a co nikoli.

 

prokrastinace

 

Máme-li přehršel každodenních úkolů, stačí vzít barevné fixky a označit jejich důležitost. A nejlépe pak funguje „rána z první“. Tedy bez otálení se vrhnout rovnou na první úkol, který má důležitost číslo jedna (to aby náš mozek neměl čas vymýšlet výmluvy). Zásadní a vyčerpávající úkoly lze prokládat rychlými a snazšími. Kreativní práci střídat rutinními nebo fyzickými úkony.

 

Teorii rozumíte, ale ne a ne se dokopat k praxi? Pořiďte si buzerlístek. Jak na to a spoustu dalších tipů, které vám pomohou zkvalitnit život, najdete v samotné knize nebo na webových stránkách: www.konec-prokrastinace.cz případně www.growjob.cz. Neprokrastinujte boj s prokrastinací!

 

Jana Beránková