Miniatury: Lidi budou klidnější

 

Lidi budou klidnější

 

 

       A opět prší. Zatím drobně. Je pět hodin ráno. Nasazuju si cyklistické tašky a vydávám se na obávané stoupání přes Svojše na Zhůří. Ve světle čelovky se mi před očima mihotají krůpěje. Vpravo pode mnou zní symfonie Otavy, po sluchu poznávám peřejky, které jsi mi poprvé ukázala, když jsme putovali k nedávno z vody vylovenému a obnovenému křížku u bývalého mostu k Wunderbachu. Poslouchám svůj dech. Zda doprovází on mne nebo já jeho? Jsme jedinečně zajedno, já a moje tělo. Po levici mi divoce stéká Rýžovní potok. Uvědomuju si,jak je letošní rok s dostatkem vláhy požehnaný. Měl bych si vážit vodyb jako lásky. Více pokory a klanění mají v sobě tam, kde její vzácnost přetrvává již staletí: V pouštích a v samotě.

 

       Déšť houstne. Tu a tam se na silnici snese list. Už tři se mi přilepily na přední plášť. Teď čtvrtý. Čelovka pátrá po svítících očích divé zvěře. Pot mi stéká po čele, raději ukrývám zamlžené brýle do kapsy kabátu a jedu na poloslepo. Pára, která sestupuje zpod pásku mé čelovky, se slévá s párou mého dechu. Podobně se potkávají dole na Otavě dva protilehlé potoky, ten Pěkný protékající Wunderbachem, a Rýžovní.

 

      Ještě nikdy jsem v takové tmě přes Svojše nejel. U hájovny Vysoká mýť už cítím, že se vrchol blíží. Ale je to jen zdání, vždyť odtud mě čeká ještě nejprudší třetina stoupání. Jak špatně vidím na cestu, snažím se odhadnout svoji pozici podle příkrosti stoupání a zatáček. Ale běda, paměť je ošálena. Jsem netrpělivý, už bych přece měl být v polovině nebo i výš, ale kdepak, čas se vleče úplně jinak, než za denního světla. Dostávám se do časové smyčky. Místo, kde už se domnívám být, projíždím pak ve skutečnosti ještě jednou, někdy i potřetí. Ale všechno pomíjí a také časová smyčka se nakonec rozplete.

 

       Na Zhůří se mi do zad opírá vítr. Pára mého dechu mě předchází, točí se a víří, jako bych před sebou tlačil mlžný obláček, jako bych s ním žongloval. V bývalých vojenských domcích svítí jediné okno. Pod Huťskou horou vjíždím do mlhy. Čelovka je rázem k nepoužití. Vidím jen bílou tmu. Tak ji vypínám a bojím se, že sjedu z asfaltky.A teď už jen stojím. Nohy se mi třesou, ale už jsem ten kopec vyjel alespoň na jeden zátah. Fouká od západu, prší a mlhou stydlivě vstupuje svítání. Nechávám kapky, ať mi dopadají na tvář. Cítím, že teď a tady, za nevlídného počasí, ve větru a na volné louce jsem nejvíce sám sebou.

 

 

***

 

 

      Pokračuju na Zlatou Studnu. Ještě mám čas, tak si sedám pod stříšku k lavici. Nad Přílbou plují rychle šedé cáry nízkých mraků.

 

V přístřešku

pokládám tvář na rukavice –

podzimní déšť.

 

 

       Stačí malý polštářek z rukavic, aby si unavená hlava měla na čem pohovět, a ukolébavka větru a deště, a hned bych usnul. Vstoupil bych do snového světa, kde se ještě máme rádi a plánujeme nějaký další výlet. Teď jsou mi společníky jen těžké větve smrků a vůně listopadového tlení. Takhle po ránu sem nikdo nepřijde, cítím se bezpečně. Nanejvýš zenová mniška Ryoen projde kolem a připomene mi cosi svojí básní:

 

Šedesátkrát

spatřily tyhle oči

měnit podzim barvy.

Dost, řekla jsem o měsíčním svitu,

neptejte se už.

Poslouchejte pinie a cedry

v bezvětří.

 

 

***

 

 

       Seděl jsem nedávno ve Vimperku na břehu Volyňky poblíž bývalého hotelu Anna. Nohy jsem spustil k vodě a jedl jsem párkový salát. A pak jsem – ač je to neekologické – hodil krabičku z plastu do proudu. Připomínala loďku. Archu bez zvířat. Zasekla se o nějaká stébla. Trpělivě se proud snažil ji vymanit z uvěznění. Tíseň z uvědomění si, že nemám kam jít, mě osvobodila od netrpělivosti. Seděl jsem tak dlouhé minuty a hleděl do proudu, lhostejně jsem ulpěl na té krabičce od párkového salátu. Dostal jsem se do stejné časové smyčky? Jestli ano, uzamkl mě v ní jiný druh očekávání, cíl se ztratil v naprosté mlze, jen se dal vytušit, protože kdyby neexistoval, přestal bych i dýchat.

       Smutek těžce na mě dolehl, těžší o dobu koronavirovou, kdy je odvahou přijít k člověku a obejmout ho – protože je to také člověk, zranitelný, náchylný k nakažení virem, láskou, nenávistí. Tu se nade mnou sklání dobrosrdečná tvář trochu otylého policisty v roušce.

„Je všechno v pořádku?“

„Je,“ zalhal jsem.

„Tak si, prosím, sedněte támhle na lavičku k fontáně.

       „Někdo vám něco nahlásil?“ Bojím se, že budu vyplísněn za tu plastovou krabičku hozenou do Volyňky.

       „No, to já vám nebudu říkat, ale stěžovali si, že se chováte divně, že tam možná chcete skočit.“

       „Dobrá,“ souhlasím a zvedám se.

       „Já vím, že tady na sluníčku se sedí příjemně, ale… lidi budou klidnější.“

       „Ano, ano, chápu to,“ přikyvuju a odcházím k lavičce. Další časová smyčka je rozvázána. Jen jedna zůstává, ta, ve které tě sleduju jako ve snu dál. Která jsi ta pravá, ta, která se ponořila do mlčení, či ta, kterou cítím stále po boku?

 

 

Text a foto Roman Szpuk

 

Foto z listopadového ražení z Kašperek

{gallery}Jitka/rok2020/listopad/lidi{/gallery}

 

 

 

 


 


MINIATURY Romana Szpuka 2020:   

1. Tchořovické rybníky
2. Propustk
3. Kreslí a chechtá se
4. Tekuté písky
5. Čtyři úplňky
6. Vzpomínka na Lnáře
7. Vidoucí
8. Únos Sněhurky
9. Vločky a vlaštovky
10. Chlapeček a dálka
11. Ohnivec šarlatový
12. Boliaboliaboliaboli
13. Vodní mlýnky
14. Velký vůz
15. Pokušitelé
16. Třinácté komnaty skal
17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly
18. Świetliky
19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô
20. První z listů
21. Nesmělé světlo
22.  Inverze
23. O čtení



MINIATURY Romana Szpuka 2019:
  
 

1. Posed u Modravy 
2. Výstup na Stožec 
3. Dlouhé zimní noci   
4.Předjarní povídání  
5. Jarní vítr  
6. Náušnice paní Zajícové 
7. Soumrak na Šeravě 
8. Hle, dělám věci nové 
9. Fragmenty 
10. Kohout  
11. Svár zimy a jara 
12. Jepičí láska 
13. Hadí vrch 
14. Voda, voda 
15. Čtení v kavárně na Dvorku 
16. Cesty nevyzpytatelné 
17. Pouť po Českém středohoří
18. Svatá petflaška 
19. Socha Mír
20. Kouzlo červnových večerů
21. Polonina, Svidovec
22. Světlušky, červencové mrazy a pout
23. Čas patří jen hodinám
24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 
25. Quasi una Fantasia
26. Proměny
27. Sociálka
28. Bouře nad Gabrétou
29. Chamtivci
30. Tiché vytrvalé rytmy 
31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy
32. Rázem jsme všichni vzhůru 
33. Přízemní mlha
34. Höllbašský vodopád
35. Dušičková spektra
36. První doteky ledu
37. Světlo na mlhách
38. Zdivočelé fotografie
39. Flák srnčího
40.Čarovné mávátko 
41. Hořící srdce



MINIATURY Romana Szpuka 2018 :
 
 

1.  Loučení s Friederike
2. Krátká zastavení   
3. Oheň tání 
4. Nesouvislý dialog  
5. Něžné objetí
6. Mráz a srdce
7. Tichá křídla
8. Co si myslí planety 
9. Bezejmenný potok
10. Pouť okolo andělky 
11. Město je jiné
12. Osamělci 
13. Staří a mladí 
14. Zpáteční cesta 
15. Chodím furt v pantoflích 
16. Toto místo 
17. Celé jaro  je erotické  
18. Na Brantlově dvoře
19. Socha Rodina 
20. České středohoří a Šumava 
21. Hýlové a blesk  
22. Bělásek a děti  
23. Omývání barev
24. Bolest křídel  
25. Slunovratova noc 
26. Květina nezradí svůj květ
27. Barvy čaje  
28. Ještěrčin ocásek 
29. Střet dvou vášní 
30. Zatmění  
31. Pavlínka
32. Perseidy 2018
33. Sarančatům sklaplo
34. Prokletí milenci 
35. Zanechávaje příbytek otevřený  
36. A měla jsem tě ráda? 
37. Vážka rudá 
38. Kohlschachten  
39. Na cello hraješ 
40. Zlatá a černá 
41. Panta rhei
42. Palvínov a Vatětice
43. Říjnové květy jahod 
44. Vratká lávka slov 
45. O solitude 
46. Listopadové toulky 
47. Zasněžené město 
48. Přebrodit Křemelnou


   

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :    

1. Uplakaný čert
2. Hrušky 
3. Vánoční vzpomínka 
4. Co všechno ten nástroj dovede
5. Nešahej na ten sníh 
6. Otto Hrdin
7. V údolí Losenice  
8. Pavoučice sněžn 
9. Šla Kačenka podle vody
10. Vzpomínka na Krýmuse
11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati
12. Letící oblaka
13. Pan Kodýdek
14. Cesta pulsu
15. Život a smrt
16. Deštníky
17. Poklady
18. Krucifix
19. Velikonoční vejce
20. Koza v kapli
21. Kolečka vypálené trávy 
22. Boubínská noc 
23. Ovečky
24. Bratři Kazarovi  
25. Domov
26. Táta 
27. David je fatalista
28. Noční bouřka na Boubíně 
29. Fenka a okoun
30. Duha 
31. Cestou z Najmanky na Radost 
32. Žluna 
33. Rehabilitace
34. Bez střechy
35. Jako bílý šátek 
36. Nepoučitelní 
37. Dobršská brána 
38. Hvězdy a psík 
39. Malá ťapkající holčička 
40. Zářijové plody 
41. Buchingerův dvůr  
42. Pouť na Luzný
43. Jaké má oči?  
44. Nejmanka u Hrbu  
45. První sníh  
46. Úplňková noc 
47. Jepice 
48. Herwart a Empedokles 
49. Dálky na dosah 
50. Lidská zima
51. Gráve Gabréta 
52. Flöhturm 
53. Blízkosti opuštěných 
54. Miniatury: Čtyři úplňky
55. Świetliky 
56. Kometa Neowise


 {jcomments off}