Riziko požáru na Šumavě ve stínu problémů s těžbou dřeva

 

Riziko požáru na Šumavě ve stínu problémů s těžbou dřeva

 

 

       V uplynulých dnech začala státní správa NP Šumava šetřit škodu na životním prostředí na území lesů města Kašperské Hory. V důsledku zpracování polomů, deštivého počasí a těžké techniky zde došlo na ploše 1,6 hektaru ke vzniku hlubokých kolejí, rýh a výmolů. Smyslem této těžby bylo legálně zužitkovat hodnotu lesa náležejícího obecnímu vlastnictví, ale také zabránit dalšímu šíření kůrovce. Kůrovec není přítelem stromů, stejně jako není přítelem lidí zlatý stafylokok, jakkoli oba náleží do našeho ekosystému.

 

      Erozní rýhy nebo dopady kalamitní těžby dřeva mají v delším časovém horizontu jiný význam, než jim často přisuzujeme na první pohled (foto č.1 a 2). Své o tom ví i ředitel parku Mgr. Hubený, který vytrvale informuje veřejnost informacemi o tom, že uschlý les není uschlý, ale plný života.

 

      Na současné situaci je nejsmutnější to, že okolnosti nasvědčují, že se ze strany NP jedná pouze o úhybný manévr, který má odvést pozornost veřejnosti jinam. Jinak nelze vysvětlit, že došlo k tak překotné úřední činnosti a zastavení prací v jejich průběhu dřív, než bylo možné práce řádně dokončit, koleje a rýhy zazemnit, nebo provést výsadbu stanoviště původních dřevin (jedlí, buků a javorů)?

 

      Proč nebyly o zahájení správního řízení informovány všechny nahlášené spolky, jak ukládá zákon č. 114, ale pouze ty, se kterými park dlouhodobě spolupracuje, tedy především Hnutí Duha?

 

Není to ve skutečnosti tak, že se snaží státní úřady MŽP jenom odvést pozornost?

 

      Ve skutečnosti se možná na Šumavě jedná o stejný problém a skrytou hrozbu, jako v NP České Švýcarsko. V lesních porostech došlo ke kumulaci mimořádného množství odumřelých stromů, které byly předtím ponechány napospas kůrovci. Podle zjištění Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (MZe) se na území NP Šumava nachází více než 1,7 miliónu kubíků odumřelého dřeva, které může podlehnout hoření (plocha více než tisícovky fotbalových hřišť). 

 

       Správa parku dlouhodobě odmítá obnovit historické klauzy na plavení dřeva, nebo zaniklé rybníky, jakkoli by byly výhodným zdrojem požární vody (obnovovat se mohou pouze rašeliniště). Některé cesty, které se nelíbily vědcům, byly odbagrovány, aby byla příroda ještě přírodnější. Přitom je dobře zdokumentováno samovznícení lesa v důsledku jediné zapomenuté, deštěm naplněné lahve od piva, která zafunguje jako zvětšovací sklo. Ředitel Hubený by měl upustit od přísné ideologie bezzásahovosti a začít jednat moudře a opatrně. Moudrým jednáním určitě není skákat sousedům pod kola těžební techniky, nebo hromadit suché, odumřelé dřevo.  

 

Martin Klewar, Hnutí Život z.s. – ekologický spolek, www.hnutizivot.cz

 

 foto1

 

foto2

 

 

 


{jcomments off}